Recenze hry: Kane & Lynch: Dead Men

Firma Io Interactive je hráčům známá především svou sérií Hitman, která ač zpočátku neměla zrovna jednoduchý start, za těch několik let (a dílů) si vydobyla značnou popularitu. Nicméně ne jen jednou sérií může být velká firma živa (možná s výjimkou Valve a jejich Half-Life). Před pár lety to Io zkusili s Freedom Fighters, což byl sice výborný kousek, nicméně se nesetkal s patřičným komerčním úspěchem. Nyní tu máme další pokus vydat se do Terra Incognita (země neprobádané) všech vývojářských firem založením potenciálně nové úspěšné značky pro budoucí pokračování. Ne nadarmo však bývalo pro takovou zemi na starých mapách napsáno Hic Sunt Leones (zde jsou lvi), takže vstup do takové oblasti může dopadnout všelijak.

Našlápnuto měli Kane s Lynchem solidně. Už dlouho před vydáním započala vydatná mediální masáž o atmosférické akci s týmovou spoluprácí dvou hrdinů, kterým bude pomáhat několik dalších poskoků s možností jim dávat rozkazy. To celé v next-gen grafice a s vydatnou porcí násilí…

Netradičně začneme hodnocením grafiky, protože to je asi první věc, která někoho může trochu zklamat. Pojem next-gen na ni totiž zcela nesedí. Neznamená to, že je by grafika byla vyloženě nepohledná, jenže dnes, když jsou hráči zmlsaní tituly jako Crysis, Lost Planet nebo Clive Barker's Jericho, už nepůsobí nijak výjimečně. Hra je hodně zaměřená na rádoby filmové dialogy, takže přináší hodně detailů obličeje. Autorům se povedlo na jedničku provést mimiku, zaostaly však samotné textury kůže, takže místy má člověk dojem, že postavy vypadají jako by měly nějakou zvláštní kožní nemoc. Grafika prostředí je velice pěkná, jenže pro změnu zaostává v detailech. Jako příklad bych uvedl z trailerů známou misi, která začíná slaňováním vaší skupinky po stěně mrakodrapu a následným vtrhnutím dovnitř do jednoho z pater. Nebojte se, že byste to patro minuli, on byl totiž důvod, proč záběry v trailerech ukazovali ono slaňování z ptačího pohledu. Všechna ostatní patra jsou totiž udělaná pouze jako textura, což je s dovolením na hru z konce roku 2007 slabota. To nejlepší, co se tedy dá o grafice říct je, že je rozporuplná. Nikdy vás přímo neohromí, ale zklame jen na několika místech. Většinou si udržuje solidní, ale nijak výjimečný, nadprůměr.

Když už jsme nakousli mise, podívejme se na ně lépe. Hra začíná útěkem z vězeňského transportu a celkem atmosféricky ukazuje přestřelku mezi policií a zločinci na předměstí. Následně se vydáte vyloupit banku, zastřílíte si z jedoucí dodávky, prostřílíte se ulicemi Tokya nebo si slaníte již zmíněný mrakodrap. Mezitím vším se jako diamant třpytí vynikající mise, kde si prostřílíte cestu skrz zaplněnou diskotéku za plného provozu. Naopak jednu z posledních misí, kdy se vydáte na Kubu do generického města^TM a generické džungle^TM  bych si klidně odpustil, protože jsme to už viděli 128x jinde. Tak či onak, nečekejte nějakou volnost pohybu, mise jsou lineární a docela skriptované. Na druhé straně u příběhových akcí je to spíš výhoda. Jsme tam, kde jsme byli u grafického zpracování – střídavě oblačno.

Vynikající je pro změnu ozvučení, ať už jde o skvělý dabing postav s dobře zvolenými hlasy pro jednotlivé postavy, nebo o hudbu, kterou má na svědomí Jesper Kyd, známý svými skvělými skladbami například právě z Hitmanů.

Pojďme konečně na příběh, od kterého jsem si patrně sliboval nejvíc. Tak tedy Kane je svině. Jiný výraz zkrátka není, pokud nechcete použít nějaký tvrdší. Býval členem zločinecké skupiny, co si říkala Sedmička, ale když to vypadalo, že to s nimi jde opravdu z kopce, nechal náš Kane Sedmičku na holičkách. To by mu možná ještě prošlo, jenže on si při té příležitosti vzal od Sedmičky tučné kapesné na cestu. Samozřejmě bez dovolení. Asi je vám jasné, že páni zločinci si tohle líbit nenechají a Kane je teď v pěkném průseru. Nejenom že nemá peníze u sebe, ale navíc sedí ve vězení s rapidně se blížícím termínem výkonu trestu smrti na krku. Bývalí kumpáni mají jeho ženu a dceru a hrozí je nehezkým způsobem odpravit.

Kane se to dozví zajímavým způsobem. Při převozu vězeňským transportérem mu podivný spolucestující sdělí "Hlavu dolů!" a pak už to jde ráz na ráz. Výbuch, útěk z antonu, organizovaný přepad policejního konvoje a prostřílení se až na svobodu. Ehm, svobodu? Ale kdeže. Sedmička chce svý prachy zpátky. A taky chce zabít Kanea. Dostane jedinou možnost. Pokud peníze vrátí sám, tak to jeho ženuška a dcera přežije. Kane ovšem svému osudu neujde. Aby patřičně spolupracoval, přidělí mu jako hlídače jeho spolucestujícího z antonu, Lynche. Lynch není svině. Lynch je totální psychopat se solidní schizofrenií, co do sebe láduje tuny prášků, které mu mají pomoct. Nepomáhají, milé děti, pan Lynch bez skrupulí sejme všechno co se pohne, včetně bezbranných rukojmí nebo náhodných kolemjdoucích. Stačí mu jen jedna "zatmívačka".

Tak jak to v některých gangsterkách chodí, v příběhu hry vlastně neexistuje jediná kladná postava. Kanea sice výhružky na zabití ženy a dcery motivují, už léta se s nimi ale neviděl. On je koneckonců taky nijak nezajímá. Není tedy komu fandit, od začátku víte, že hlavní hrdina je pěkné hovado a tušíte, že celá tahle jízda prostě nemůže skončit dobře. Hra je přístupná od osmnácti let, ale násilí je jen jeden z důvodů k tomu. Jistě, je ho tu požehnaně, ale hra ho neglorifikuje. Je to jen vypravěčský prostředek, který ukazuje, že v takovýchto kruzích se s vámi nikdo mazlit nebude. Asi jde především o celkově dospělý "feel" této hry, přece jen desetiletý klouček, co běžně řeže lidi motorovkou v GTA: Vice City, bude poněkud vytřeštěně koukat, když jeho alter egu budou nadávat do sráčů, budou ho mlátit, a on nebude mít možnost to nikomu vrátit i s úroky a ještě v havajské košilce k tomu.

Ve výsledku je to pouze na hráči, zda se rozhodne odehrát si tento výrazně dospělý příběh. Proto jsem se o něm koneckonců tak rozepsal. Chcete si zkusit něco neotřelého s nálepkou 18+, kde nejde v prvé řadě o to, kolik krve poteče? Máte výjimečnou příležitost. Není to zázrak, není to revoluce, je to ovšem originální kousek s dobrými dialogy, netradičními hlavními postavami a gangsterskou atmosférou, která by se dala místy krájet.

V hodnocení zvažte fakt, zda hra, kterou hodnotíte je skutečně žánrově to, co jste chtěli hrát. Dát kupříkladu hororu nízké hodnocení jen proto, že nemáte horory rád/a je slabý argument. Hodnoťte prosím jen hry v žánru, který si rádi zahrajete